"Podnět k záchraně Krušných hor je z naší strany opravdu dlouhodobý a jsem rád, že jsme vládu konečně přesvědčili," říká hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček s tím, že dlouholetým procesem bude také realizace. "Všichni víme, že stromy rostou desítky let. Věřím však, že spolu s dalšími podpůrnými opatřeními zachováme Krušné hory, jako důležitý ekosystém nejen pro náš kraj, také pro příští generace," dodává Oldřich Bubeníček.
"Lesy Krušných hor jsou napadeny plísní a usychají. Historická průmyslová zátěž poškodila původní porosty a lesní půdy. Náhradní smrky, které sem byly dočasně vysazeny v 90. letech se však v poškozené půdě oslabily a podléhají škůdcům. Stavu lesu nepřispívá ani přemnožená zvěř. Proto jsou nezbytné investice do urychlené obnovy původních smíšených lesů, které do této oblasti patří a řada souvisejících opatření. Jde především o zachování funkce lesa, ale také o celkovou obnovu Krušných hor, které se právem stávají stále oblíbenějším turistickým cílem," vysvětluje regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová.

Cíle Programu jsou podřízeny dlouhodobému záměru spočívajícímu v obnově funkčního ekosystému horského lesa a zahrnují konkrétní opatření v podobě kompenzace imisní zátěže v lesních půdách, obnovy dožívajících porostů náhradních dřevin cílovými dřevinami se zajištěním reprodukčního materiálu pro plánované přeměny lesních porostů, snížení škod zvěří na lesních porostech, zlepšení vodního režimu na plochách negativně ovlivněných odvodněním a v neposlední řadě zajištění příznivého stavu předmětů ochrany zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000.

Účelem Programu je především vytvořit stabilní podmínky pro financování činností vedoucích k dosažení výše uvedeného cíle. Pro zajištění naplnění cílů Programu budou náklady hrazeny především z prostředků státního rozpočtu i z fondů EU, částečně také z vlastních zdrojů Lesů České republiky. Do roku 2020 by mělo jít celkem o 361 milionů korun, v dalším desetiletí pak o 753 milionů. Ministerstvo životního prostředí by mělo poskytnout do roku 2030 až 70 milionů korun, státní podnik Lesy ČR pak necelých 900 milionů korun. Zbytek do 4,1 miliardy by se měl najít v evropských programech.

Krušné hory byly postižené imisemi po rozvoji těžby na severu Čech v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. V důsledku těžby zde odumřelo na 40 000 hektarů lesních porostů, poškozeny byly i lesní půdy. V té době se začaly zakládat porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Ty jsou dnes na konci své životnosti a poměrně rychle odumírají. Přeměnit by se mělo ještě přibližně 15 800 hektarů porostů, z toho přibližně 5 500 hektarů je potřeba transformovat do deseti let.

Vedle změn lesních porostů s cílem jejich pestřejší sklady se počítá také například s kompenzací imisní zátěže vápněním. V rámci snižování přemnožených jelenů dojde ke zvýšení jejich odstřelů až na maximálně 150 procent normovaných stavů.