Hlavním bodem jednání bylo představení transformačního procesu příspěvkové organizace, prohlídka jednotlivých služeb, které zařízení nabízí (jedná se o služby domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, chráněné bydlení) a prohlídka dětské skupiny.

Následovala diskuze s vedením příspěvkové organizace na téma nákladovosti služeb, nedostatku financí, možných rizicích, ale i budoucích plánech. Také byly představeny prostory pro vznik nové sociální služby pro cílovou skupinu mentálně postižených dětí s poruchami chování. Tento záměr je v souladu se strategickým dokumentem Ústeckého kraje pro zajištění sociálních služeb vlastními organizacemi. Právě Domov v Ústí nad Labem by měl rozšířit své služby pro děti s cílovou skupinou určenou pro osoby s mentálním postižením v kombinaci s psychiatrickou a duševní zátěží.

Tato potřeba souvisí se sociálně právní ochranou dětí. V Ústeckém kraji poskytuje sociálně právní ochranu dětí celkem 16 orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Mezi povinnosti OSPOD náleží mj. sledování naplňování práv dětí, které vyrůstají mimo svou biologickou, či případně náhradní rodinu a jsou tedy umístěny ve školských zařízeních výkon ústavní péče. Od účinnosti nového občanského zákoníku jsou ohrožené děti umisťovány do těchto zařízení jednak po realizaci diagnostického pobytu (resp. pobyt v diagnostickém ústavu jejich umístění předchází), případně jsou do zařízení (zpravidla dětského domova) umístěny přímo při odebrání z rodiny. Ze strany MPSV a neziskových organizací je doporučováno, aby se do dětských domovů umísťovaly děti bez předchozího pobytu v diagnostických ústavech, čímž však v některých případech dochází k tomu, že jsou do dětských domovů umístěny také děti, které mají závažnější mentální postižení, přičemž dětské domovy nejsou materiálně a zejména personálně vybaveny k poskytování péče o tyto děti. Pokud se navíc jedná o děti traumatizované, či s deprivačním syndromem, pak v situaci, kdy dětské domovy nemají speciálně vyškolený personál a přizpůsobené podmínky pro pobyt těchto dětí, dochází často k rozvoji poruch chování, které se často manifestují zejména agresivními výpady.

Za poslední dobu musel krajský úřad řešit čtyři takové případy postižených nezletilých dětí. Ve všech případech se jedná o chlapce se středně těžkým mentálním postižením s projevy agresivního chování, kteří se nemohou vrátit do péče své biologické rodiny a nepodařilo se pro ně vyhledat zájemce ze strany náhradních pečovatelů (pěstounů).