Největší podíl na této částce měla spotřební daň z minerálních olejů, a to 22 miliard korun. Téměř 217 milionů korun celníci vyinkasovali na dani ze šumivého vína, 15 milionů korun pak činil příjem na dani z lihu a lihovin. Přes tři miliony korun utržili celníci na dani z piva a další 3,2 milionů korun vybrali na spotřební dani ze zajištěných tabákových výrobků. Oproti předchozímu období zaznamenali ústečtí správci nárůst ve výběru spotřebních daní zejména u minerálních olejů (o 2,2 mld. Kč) a šumivého vína (o 15 mil. Kč).

Dalších 251 milionů korun vybrali celníci na cle z dovezeného zboží. Významný byl i výběr takzvané energetické daně, tedy daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny, který činil 193 milionů korun.

V rámci dělené správy, kdy pracovníci celního úřadu vybírají poplatky a vymáhají pokuty, které subjektům a fyzickým osobám ukládají jiné státní organy či instituce, bylo odvedeno dalších 752 milionů korun (meziroční nárůst o 125 mil. Kč). Nejvyšší podíl na této částce, a to 290 milionů korun, připadl na poplatky dle zákona o odpadech. Následovaly odvody za trvalé odnětí půdy (143 mil. Kč), poplatky dle zákona o ochraně ovzduší (95 mil. Kč) a poplatky za odběr podzemních vod (70 mil. Kč) či pokuty uložené na místě v příkazním řízení (60 mil. Kč).

Fiskální výběr Celní správy ČR v roce 2023 činil více než 162 miliard korun.