"Velmi alarmující je, že v případě České republiky dochází podle dostupných hlášení k lokálním výskytům černého kašle u neočkovaných dětí, a to i školního věku. Přitom očkování proti pertusi patří mezi povinné vakcíny. Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají. Jako lékařka vnímám odepření povinného očkování dítěti jako neakceptovatelný hazard se zdravím. Apeluji, aby se rodiče neváhali poradit s dětskými lékaři, pokud o očkování pochybují, a pokud možno dodržovali očkovací kalendář," zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Během covidového období byl ve všech evropských zemích pozorován významný pokles infekčních onemocnění přenášených kapénkami včetně pertuse. V letošním roce dochází pravděpodobně ke změně epidemiologické situace a některé státy hlásí výrazný nárůst počtu potvrzených případů pertuse. Počty případů zatím nedosahují hodnot z předcovidového období, ale lze předpokládat, že postupně dojde k rozšíření infekce do vnímavé populace. Hlášením prochází letos v době od ledna do září už 127 případů, loni to byla ani ne polovina - 67, a v roce 2021 - 39 případů.

"V posledních několika týdnech pozorujeme v České republice sice zatím mírný, ale trvalý nárůst počtu hlášených případů pertusí. V předchozích letech byl nárůst hlášených případů pertuse v celé české populaci vždy spojený se zvýšenou nemocností nejmenších dětí, včetně hospitalizace a komplikací spojených s onemocněním. Trend onemocnění u nejmenších dětí tak jasně odráží vývoj onemocnění v celé populaci a potvrzuje, že nejčastějším zdrojem onemocnění pro nejmenší děti je jejich okolí; tedy sourozenci, rodiče, prarodiče a další adolescenti a dospělí. Musím zdůraznit, že k lokálním výskytům dochází stále častěji u neočkovaných dětí, a to i školního věku, například v Královehradeckém nebo Libereckém kraji. Zatím se jedná o nahromadění několika případů, ale to svědčí o tom, že původce onemocnění stále koluje v populaci a čeká na svou příležitost." potvrzuje MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Jedním z typických příznaků je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů. Toxiny napadají a porušují sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a pronikají také do krve. Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden. Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého sputa nebo zvracením (dávivý kašel). Kašel se zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, to je důležité odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.

Prevencí onemocnění je očkování, ať již očkování dětí, které patří mezi povinné, ale i vakcinace dospívajících a dospělých, včetně těhotných žen. Současné vakcíny proti černému kašli - acelulární - jsou bezpečnější než dříve používané vakcíny celobuněčné. Acelulární vakcíny proti černému kašli však neposkytují celoživotní ochranu před onemocněním. Po určité době, která se liší podle typu použité vakcíny, předcházejícím onemocnění nebo očkování proti černému kašli, dochází v organismu k poklesu ochranných protilátek a jedinec se stává vůči onemocnění opět vnímavý a může onemocnět.

"Nicméně pokud se očkovaný člověk setká s původcem onemocnění, bakterií Bordetella pertussis, očkování proti černému kašli zabrání u většiny jedinců závažným průběhům a komplikacím onemocnění, a sníží pravděpodobnost hospitalizace a riziko úmrtí. Zkontrolujte si své očkování a očkujte se. Očkováním chráníte sebe a své blízké," apeluje také doktorka Fabiánová.

Co se týká zahraničí, například v Dánsku se epidemie tohoto onemocnění objevují pravidelně za tři až pět let. V letošním roce potvrdily dánské úřady epidemii pertuse, a to zejména u malých dětí do jednoho roku, starších dětí ve věku 9 až 19 let a dospělých ve věku 40 až 50 let. Nizozemí hlásí nárůst počtu případů u dětí mladších pěti měsíců. V Německu je v roce 2023 evidováno třikrát více případů pertuse než ke stejnému datu roku 2022 a ve Španělsku dokonce sedmkrát více.

"Máme informace od kolegů ze zahraničí, a hovoří o tom i naše dřívější zkušenosti s výskytem infekce, že vývoj, který aktuálně pozorujeme v postižených zemích Evropy, jako jsou Německo, Dánsko, Španělsko a Nizozemí, se postupně přelévá i do České republiky. Proto se snažíme včas varovat před pravděpodobnou nastupující vlnou pertuse a apelovat co nejvýrazněji na očkování jak dětí, tak přeočkování dospělé populace," uzavírá doktora Kateřina Fabiánová.