V říjnu 1989 se velká část Severních Čech probudila do mlhy. Setrvalá inverze, tlačená tehdejším průmyslovým charakterem regionu, pohlcovala zdejší města až do listopadu. Cesta k teplickým demonstracím, kterých se účastnilo na tisíc lidí, začala poměrně nevinně, když se v ulicích lázeňského města začaly objevovat plakáty, vyzývající občany k účasti na happeningu na tehdejším náměstí Zdeňka Nejedlého. Iniciátory této akce byli šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, přezdívaný Oněgin, a jeho kamarádi Jindřich Uhlíř a David Krčmář. Demonstrace měli za cíl přinutit představitele místního národního výboru k debatě o nalezení konstruktivního řešení celé situace, což se nakonec protestujícím podařilo. Heslo "Chceme čistý vzduch" tak předznamenalo pád komunistického režimu, ke kterému mělo dojít o necelých 14 dní později. A to i navzdory tomu, že události v Teplicích měly být čistě ekologického charakteru.

Teplické ekologické demonstrace jsou v běhu historie zastíněny událostmi, které proběhly v Praze. I přesto stanovily určitý precedens, když dokázaly, že iniciativa zdola je nejenom možná, ale také může vést k reálným výsledkům. Z tohoto důvodu se zrodil knižní projekt, který by měl zdejší dění přiblížit široké veřejnosti. Kniha Inverze 89 má být obrazovou sondou, která zájemce provede tehdejšími demonstracemi od začátku do konce. Právě v Teplicích proběhne při příležitosti 30. výročí připomínkových akcí, mimo jiné událost Před Sametem, která se pokusí v industriálním prostoru na Masarykově třídě přiblížit listopad 89 ve městě zejména mladším generacím.

Editorům knihy, teplickým grafickým designérům Martinu Fuksovi a Martinu Poncovi, se podařilo dát dohromady rozsáhlý soubor fotografií, za kterými se vypravili nejen do archivů v Teplicích a v Praze, ale i do domovů pamětníků, kteří jim dali k dispozici přístup do svých vlastních sbírek fotografií. Díky tomu může vzniknout unikátní publikace, kombinující strohý administrativní styl policejních složek, dechberoucí kompozice profesionálních fotografů, ale i spontánnost a vášeň těch amatérských.
Lov materiálů byl leckdy náročný. "Sami jsme byli překvapeni, kolik fotografických materiálů se do dnešní doby uchovalo. Mnohdy jich bylo tolik, že jsme jejich skenováním strávili i celý den. Ten čas ale rozhodně nepovažujeme za ztracený, jelikož jsme se během hledání setkali se spoustou zajímavých lidí, kteří byli v roce 89 přímo na náměstí," svěřil se editor knihy Martin Fuksa.

Autoři se nyní ucházejí o podporu veřejnosti na platformě HitHit, která funguje jako nástroj pro hromadné financování různorodých projektů. Jsou přitom vedeni cílem představit letos v listopadu svébytnou publikaci, která chce být důstojnou připomínkou "teplické revoluce". Doufají, že se jim tímto projektem podaří zvýšit povědomí o jejím průběhu, i za hranicemi regionu.