Celkem jde minimálně o 3 361 ha / 1 361 mil. m3. Vodní dílo by mohlo být efektivní reakcí na sucho, kterým se musí Česká republika zabývat. Vzniknout by mohly i přečerpávací a malé vodní elektrárny či solární parky na vodních hladinách. I s Vršany se celkový energetický výkon této soustavy odhaduje na 1 000 až 2 000 MW, tedy jako až dva jaderné reaktory. Nejen státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který má danou věc na starosti a spadá pod MPO, má ambice vrátit do území člověka. Ústecký kraj má propojení jezer jako svou prioritu pro příští programové období, podpora je i od měst a obcí.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka daná věc dává smysl, je ohleduplná vůči krajině a přínosná pro širokou veřejnost. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček říká: "Do konce příštího roku by se měl potřebný návrh včetně časového harmonogramu a financování předložit na vládu. Za úkol to dostalo PKÚ. Musí se předložit jasný záměr projednaný se všemi subjekty, které mají danou oblast na starosti."

"Rekultivací se zabýváme průběžně, vznik a propojení jezer by byl přínosný pro všechny," říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc a dodává: "Odborný materiál pro vládu samozřejmě připravíme a poté půjde o politické rozhodnutí."

"Rekultivace lomu ČSA probíhá průběžně a v současné době je zhruba polovina území už hotová. Pro zbývající území máme schválený plán sanace a rekultivace a připravené finanční rezervy. Jsem rád, že pan ministr na místě potvrdil, že své závazky ke krajině zodpovědně plníme a uvědomuje si, že dojde-li k dostatečnému rozšíření plánu rekultivace, bude nezbytné hledat také další finanční zdroje, například z Evropské unie," říká prezident a CEO skupiny Sev.en Energy Luboš Pavlas. Stát podle Pavlase bude muset zaujmout jasné stanovisko k ochraně ložiska, ve kterém ještě zbývá 750 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí.

Po ukončení těžby v lomu ČSA se odhaduje, že napuštění vodou z Ohře by trvalo 10 až 15 let. Vzniklo by tak jedno z největších jezer v ČR.