"Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech byl označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření ale z naší krajiny téměř vymizel. Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Nyní je sysel kriticky ohroženým druhem, který přežívá v ČR na posledních několika desítkách izolovaných lokalit. Díky realizaci záchranného programu se podařilo počet jedinců syslů v České republice zdvojnásobit, přesto se odhaduje jejich počet u nás na pouhých 6 500 jedinců," konstatuje Pavel Pešout, náměstek ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

"Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR realizujeme záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy. Mnohé z nich byly v naší krajině běžné, ale člověk je svým chováním z přírody vypudil. Vedle běžících programů pro perlorodku, sysly nebo třeba hvozdík písečný český připravujeme aktuálně programy například pro dropa nebo raroha. Vedle toho je samozřejmě potřeba změnit i hospodaření v krajině. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí se do krajiny vrací remízy, biopásy, různé krajinné prvky jako meze, mokřady či stromořadí, které dělí velké zemědělské lány, pomáhají zadržovat vodu krajině a chrání půdu před erozí," komentuje dnešní záchrannou akci ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Pro vypouštění syslů vybíráme taková místa, kde tato zvířata dříve žila a kde jsou i dnes vhodné podmínky. Doufáme, že se tu postupně rozmnoží a propojí se s rozsáhlou syslí kolonií na nedaleké Rané. Pro přežití syslů v naší přírodě je klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky. Taková místa ale z naší krajiny už téměř zmizela," vysvětluje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla koordinuje.

"Dnes vypuštění syslové pocházejí z odchovů v Zoo Praha, Zoo Brno, Záchranné stanice Rozovy, Zoo Norimberk a Zoo Opel. Všem, kteří s námi na záchraně tohoto vzácného hlodavce spolupracují, moc děkujeme," dodává Jitka Matoušová.

Péče o cenné stepi Lounského středohoří byla financována především z projektu LIFE+ Stepi Lounského středohoří a z tuzemského Programu péče o krajinu v gesci Ministerstva životního prostředí. Pro jejich udržení je nezbytné vyřezávání náletů, kosení a pastva.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje osm záchranných programů pro vzácné druhy živočichů a rostlin. Další se připravují.