Z posledního Sčítání lidu, domů a bytů vyplývá, že v Česku žije zhruba 13 procent domácností v domech, které byly postaveny před téměř 100 lety. Další jedna třetina Čechů obývá domy staré 45 let až 95 let. "I proto mnoho domácností přemýšlí nad tím, jak ušetřit. Častým řešením jsou rekonstrukce, modernizace, které mimo jiné zahrnují komplexní zateplení. V posledních letech je tak téma energetické účinnosti nejen českou, ale i evropskou prioritou," říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Kudy drahocenné teplo uniká?
Nejčastější příčinou úniku tepla z nezateplených domů jsou okna. Jimi uniká okolo 20 procent tepla prostupem a přibližně stejné množství tepla větráním netěsnými okny. Střechou pak 30 procent a podlahami cca 10 % tepla. Přesto, že většina investorů se soustředí pouze na fasádu nebo výměnu oken, neměli by zapomínat ani na střechu. Existuje k tomu minimálně jeden pádný důvod: teplý vzduch je lehčí než studený a přirozeně stoupá vzhůru, uniká nezateplenou střechou ven a zvyšuje tak energetickou náročnost budovy. Zejména u menších přízemních staveb je množství tepla, které uteče střechou, významné.

Povědomí o výhodách zateplení je v krajích solidní
Z aktuálního průzkumu Airpop, který si nechalo Sdružení EPS ČR vypracovat od společnosti IPSOS, vyplývá, že zateplený dům v Libereckém kraji má 58 % respondentů. Do 10 let plánuje zateplit 34 % lidí a 8 % nechce nebo nemá svůj dům či byt zateplený. V Ústeckém kraji má zatepleno nemovitost o 6 % více obyvatel než v kraji Libereckém (64 %), nad zateplením do 10 let uvažuje čtvrtina dotázaných a 11 % nechce nebo nemá svůj dům či byt zateplený. "Přesto, že někteří obyvatelé těchto regionů o zateplení neuvažují, potěšili nás výsledky na dotaz jak, efektivně ušetřit náklady na energie. V Ústeckém kraji odpovědělo 93 % komplexním zateplením, v Libereckém dokonce 96 %. Ukazuje se, že lidé si výhody zateplení uvědomují. Největší smysl má právě u starších nemovitostí, kde jsou tepelné ztráty nejvyšší," objasňuje Pavel Zemene.

Po zateplení fasády, podlah a stropů u rodinného domu s ročními náklady na energie okolo 50 000 korun, je možné ušetřit okolo 50 % těchto výdajů. Návratnost investice je v závislosti na provedené úpravě zhruba 10 let. Tuto dobu výrazně zkracují například dotační programy, kde mohou majitelé domu žádat o finanční podporu na zvyšování energetické účinnosti.

Řada odborníků snížení energetické náročnosti domu pokládá za jednu z forem spoření na důchod. Od momentu realizace financování zateplení majitel nemovitosti prakticky již doživotně šetří. V praxi se to projevuje jak na nižších provozních nákladech na vytápění, tak na úsporách na klimatizaci v průběhu léta. Podle veřejně dostupných mezinárodních studií bylo prokázáno, že zateplením lze předcházet i respiračním onemocněním.

Náklady na bydlení se zvyšují
Podle Pavla Zemene většina domácností v letošním roce sice pocítí zlevnění elektřiny, ale v konečných účtech se bude jednat řádově jen o desetikoruny. Naproti tomu vyšplhají účty domácností využívající zemní plyn. Ten se průměrné domácnosti prodraží cca o stokoruny. Mnoho Čechů tak nemůže očekávat, že jejich výdaje za energie budou v porovnání s loňským rokem menší. I přes zlevnění elektrické energie tedy většina Čechů na energiích neuspoří. Řešení, jak předejít do budoucna zvyšujícím se nákladům za bydlení představuje komplexní zateplení.

Životnost zateplení s pěnovým polystyrenem
Používání pěnového polystyrenu po dobu více než 50 let dokazuje, že jeho vlastnosti zůstávají při správném použití nezměněny a že jeho životnost uvnitř stavebních konstrukcí je stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby. Je odolný vůči běžným stavebním hmotám jako cement, vápno či sádra, těžko se snáší jen s organickými rozpouštědly. "Pěnový polystyren nevytváří živnou půdu pro mikroorganismy, neškodí mu ani půdní bakterie. Nehnije, neplesniví a netrouchniví. Dá se lehce zpracovat a neškodí životnímu prostředí," vypočítává Pavel Zemene výhody, díky kterým se tento tepelně izolační materiál stal osvědčenou stavební surovinou. Ročně se ho použije na 88 % právě ve stavebnictví. Zhruba v 10 % z celkové roční výroby najde uplatnění v obalovém průmyslu.

O průzkumu:
Průzkum Sdružení EPS ČR s názvem Airpop realizovala agentura IPSOS za pomocí Instant Research v červnu 2015. V on-line dotazníku odpovídalo 525 respondentů s reprezentativním zastoupením podle pohlaví, věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.

Sdružení EPS ČR
Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie.

Sdružení EPS ČR má 10 řádných členů, včetně zástupce Plastics Europe Brusel (www.plasticseurope.org). Čtyři výrobci tvarovek pro obalový průmysl jsou přidruženými členy a dále má sdružení 5 čestných členů. Sdružení pokrývá z 60 % český trh EPS. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy Kč při zpracování více než 50 tis. tun EPS. V posledních letech společnosti investovaly téměř 4 miliardy Kč do rozvoje a inovací. Zaměstnávají přes 1000 pracovníků.

Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů.
Sdružení EPS ČR je také členem EUMEPS, Evropského sdružení výrobců EPS.

Více informací naleznete na www.epscr.cz.