O prázdninových sobotách pojedou po této trati také dva páry zvláštních vlaků, na které bude nasazen Křižíkův elektromotorový vůz zvaný Elinka (M 400.001). Z Tábora bude odjíždět v 9:37 a 13:37, na zpáteční jízdu z Bechyně se Elinka vydá v 11:23 a 15:25 hod.

U vybraných stanic a zastávek na trati najdou cestující jednotlivá zastavení Naučné stezky Bechyňka. Informační tabule jsou doplněny mapami s vyznačenými turistickými cíli v okolí. Stačí si tak vybrat a vydat se na túru.

V Bechyni pak stojí za návštěvu opravená remíza (ta je otevřena od 9:00 do 15:30 hod. ve dnech 2., 16., 23. a 30. července a 13. a 27. srpna). Návštěvníci v ní najdou modelové kolejiště, lokomotivu Koloběžku Národního technického muzea s rokem výroby 1905 a také malou výstavu se železniční tématikou. Vstupné je 30 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma.

Během Léta na Bechyňce se bude konat v Bechyni a v Táboře také řada zajímavých kulturně společenských akcí:

> 2. 7. 2022 - zahájení Léta na Bechyňce / Tábor, Bechyně
> 2. - 3. 7. 2022 - Múzy u Jordánu / Tábor
> 9. 7. 2022 - Divadlo v Trávě / Bechyně
> 16. 7. 2022 - Jazzový Tábor
> 23. 7. 2022 - Koloběžková Grand Prix / Bechyně
> 29. 7. - 1. 8. 2022 - Pojízdný kinematograf bratří Čadíků / Tábor
> 30. 7. 2022 - Keramické trhy / Bechyně
> 5. - 7. 8. 2022 - Komedianti v ulicích / Tábor
> 12. - 14. 8. 2022 - Bechyňské doteky
> 25. - 28. 8. 2022 - Pojízdný kinematograf bratří Čadíků / Tábor

Trať Bechyňka

Tato trať se pyšní významným prvenstvím: Na žádné jiné veřejné trati na našem území nebyl elektrifikovaný provoz zahájen dříve. Na území České republiky najdeme celou řadu památek, díky kterým můžeme i po řadě desetiletí žasnout nad důvtipem a odhodláním železničních inženýrů i investorů předchozích generací.

První zkušební jízda byla vykonána po pouhém roce stavby 1. června 1903 a slavnostní jízda, která zahájila provoz na trati, proběhla 21. června 1903.

Provoz byl zajišťován zpočátku dvěma elektrickými motorovými vozy, ke kterým v roce 1905 přibyl třetí a v roce 1908 čtvrtý. Tyto vozy byly později označeny jako EM 400 (001 a 002) a byly shodné konstrukce. Třetí a čtvrtý vůz (003 a 004) byly konstrukčně odlišné od předchozích dvou. Dodnes provozuschopný vůz s označením M 400.001 je od roku 1974 součástí sbírky Národního technického muzea.