ÚstínadLabemDnes.cz
ÚstínadLabemDnes.cz » Zpravodajství » Zprávy

Začala demolice prvních objektů v Elektrárně Prunéřov I. První jdou k zemi čtyři ventilátorové chladicí věže

13.05.2022
První ze čtyř ventilátorových chladicích věží Elektrárny Prunéřov 1 to má definitivně spočítáno. Drapáky bouracího stroje se do ní zakously v pátek 13. května. Jakmile bude srovnána se zemí, čeká stejný osud i zbývající tři věže. Elektrárna Prunéřov 1 byla definitivně odstavena z provozu 30. června 2020. Od té doby zde proběhly práce, spojené se zajištěním odstavené technologie z hlediska požární ochrany, bezpečnosti a zdraví při práci a ochrany životního prostředí. Nyní probíhají různé demontážní práce ve všech objektech, z nichž většinu čeká demolice. Jako první se demoličního výměru dočkaly právě chladicí věže.
Foto: cez.cz
"Demontáží technologií a následnými demolicemi objektů Elektrárny Prunéřov 1, která sloužila svému účelu 53 let, pokračujeme v naplňování naší strategie Čistá Energie Zítřka. Jejím cílem je přechod na nízkoemisní výrobu elektřiny a v případě prunéřovské jedničky se nyní jedná o přípravu lokality k dalšímu využití. Probíhají demontáže technologií ve vnitřních prostorách jako příprava na demolice vlastních objektů. Demontovány tak jsou například již pásové dopravníky, věžové mlýny či právě ventilátory chladicích věží, ale i třeba opláštění budov, dále úpravy oplocení a přístupu do areálu." říká Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov. Neopomněl přitom zdůraznit, že vše probíhá za dodržování všech podmínek, definovaných ve vydaných demoličních výměrech.

Veškerý demontovaný materiál se zatím shromažďuje v areálu bývalé elektrárny. Použitelné části poslouží v jiných výrobních lokalitách jako náhradní díly. Nepotřebné kovové části skončí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. Vybouraný materiál bude po certifikaci využit k zásypu podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, napájecí potrubí a podobně. Ostatní odpady budou ekologicky zlikvidovány. "Naší výhodou je, že ať již šrot, tak i vše ostatní můžeme dopravovat mimo jiné i s využitím stávající vlečky a po napojení se na klasickou železniční trať prakticky kamkoliv a tím i trochu odlehčit již tak přetížené automobilové dopravě" doplňuje Jiří Hampl.

Nejen demolice a demontáže budou ovšem na programu dne. "Jednička" byla totiž během první vlny ekologizace v 90. letech minulého století přizpůsobena teplárenskému režimu, tudíž hlavně "vyráběla" teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky své mladší sestry i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto zapotřebí vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody pro "dvojku", neboť ze stanice vede potrubí přes Prunéřov I. "Obě elektrárny totiž tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit a přizpůsobit jen potřebám provozu EPR 2. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu," poznamenal ještě ředitel Hampl.

Po demolici chladicích věží bude probíhat i demolice všech ostatních objektů. Výjimky mohou nastat v případě administrativních budov, sociálních zařízení a šaten. Tyto stavby mohou být případně dál využity v návaznosti na konečné rozhodnutí budoucích investorů či přímo společnosti ČEZ, zda se pro ně najde odpovídající uplatnění.

V každém případě by od poloviny roku 2023 měla být celá plocha bývalé Elektrárny Prunéřov 1 (cca 40-45 ha) připravena k využití pro komerční účely a to včetně připojení na veškeré sítě.

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen po třiapadesáti letech existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva. Během zásadní modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW).


Zdroj: ČEZ
Sdílet: Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Další články z rubriky Zprávy

Nominaci na Regionální potravinu v Ústeckém kraji získaly medová rajčata i Kauboy stopro močt

O ocenění Regionální potravina Ústeckého kraje se letos ucházel rekordní počet výrobků, 243 od 51 producentů, což bylo nejvíce od roku 2017. V hodnocení mohlo ale uspět jen devět produktů v devíti kategoriích. Nominaci získaly mimo jiné medová ...

Žáci sedmi středních škol Ústeckého kraje zavítají do Bruselu

Ve spolupráci s poslanci Evropského parlamentu Ondřejem Knotkem a Alexandrem Vondrou pořádal Ústecký kraj pro střední školy v kraji soutěžní znalostní ...

Vláda spouští nový web k boji s drahotou, na pomoc lidem kvůli inflaci a růstu cen půjde 100 miliard

Dostali jste se kvůli rostoucím cenám do finančních potíží a nevíte, kdo vám může pomoci? Vláda spustila ve středu 11. května 2022 nové informační web ...

Jízda parního vlaku na úpatí Doupovských hor připomene 125. výročí tratě Protivec - Bochov

České dráhy vypraví v sobotu 14. května parní vlak z Lužné u Rakovníka přes Blatno u Jesenice do Bochova. Nostalgická jízda na úpatí Doupovských hor ...

Archeologický průzkum na stavbě D7 Chlumčany, zkapacitnění je ukončen, nálezy jsou bohaté

Na stavbě nového 4,5 km dlouhého úseku dálnice D7 u Chlumčan, jejíž slavnostní zahájení proběhlo 25. února 2022, probíhal v březnu a dubnu archeologic ...





Čtvrtek 19.5.2022
Ústecký kraj
Další regiony »






O nás, kontakty | Přidat firmu | O regionu | Nabídka našich služeb | Partneři portálu | Inzerce-Dnes.cz | Práce v ČR | InfoDnes.cz
InfoDnes.cz
Sdružení regionálních portálů

Kraj Vysočina
HavlíčkůvbrodDnes.cz
JihlavaDnes.cz
TřebíčDnes.cz

Liberecký kraj
LiberecDnes.cz

Ústecký kraj
ÚstínadLabemDnes.cz

Plzeňský kraj
PlzeňDnes.cz

Jihočeský kraj
ČeskéBudějoviceDnes.cz

Jihomoravský kraj
BrněnskoDnes.cz

Olomoucký kraj
OlomoucDnes.cz

Zlínský kraj
ZlínDnes.cz

Moravskoslezský kraj
OstravaDnes.cz

Copyright © 1/2009-2022 M+MP spol. s r.o. InfoDnes.cz | Webdesign & webprogramming © PD | RSS | RSS InfoDnes
Tento web používá cookies, jeho dalším používáním s touto skutečností souhlasíte. Další informace najdete zde.