"Sokolí pár už tam byl. Samec i samice střídavě poposedávali na zábradlí ochozu, a když jsem vylezl až k nim, tak uletěli. Vyčistil jsem jim budku, vybral zbytky potravy a nasypal novou podestýlku. Zbytky kořisti důkladně prohlížím a určuji až v muzeu, už na komíně mě ale upoutala jedna lebka s masivním zobákem. Byl to amazoňan modročelý, středně velký papoušek, který se z nabyté svobody asi dlouho neradoval. Měl smůlu, že letěl zrovna kolem proboštovského komína. Jinak jsem naň lezl zrovna v době, kdy bylo poměrně větrno, takže když jsem chtěl z lahve nalít vodu na dno budky, vítr zvedl proud vody proti mně. Místo z lahvového vodopádu se tak najednou stal menší gejzír a dokonale umyl spíše mě než budku," zasmál se Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.

Podle ornitologa nastal nyní nejvyšší čas pro přípravu jarního zahnízdění kriticky ohroženého druhu sokola stěhovavého. Pokud totiž počasí vydrží jako dosud, začnou sokolí páry pomalu ale jistě tokat. Proto se nyní chystá vyčistit budky a nainstalovat fotopasti i v elektrárnách Tušimice, Prunéřov a Ledvice a také na komínu Teplárny Trmice. "Prakticky všude jsem už během cest kolem sokolí přelety zaznamenal. Páry na stavbách totiž ani během zimy svá teritoria neopouštějí. Například ten tušimický s oblibou loví hned naproti elektrárně nad dnes již plně zrekultivovaným odkalištěm. To samé se týká párů z Prunéřova a Ledvic, také zimují v areálu elektráren a loví v okolí, které je pro ně na potravu díky rozmanitosti ptačích druhů velmi bohaté," dodává Václav Beran.

Loňský rok na "Sokolí farmě ČEZ" považuje za velice úspěšný, byť některým párům se nezadařilo mladé vyvést. Sledování sokolů stěhovavých přitom probíhalo v rámci Skupiny ČEZ v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice, a to od začátku února do konce listopadu. Nejvíce mláďat se vyklubalo na svět na severu Čech: 3 Elektrárna Tušimice, 4 Elektrárna Prunéřov, 3 Elektrárna Ledvice, 3 Teplárna Trmice a 3 výtopna Proboštov. Sokolím párům se pak vloni nezadařilo v budkách na chladicí věži Paroplynového cyklu Počerady, na ochozech ventilačních komínů v obou jaderných elektrárnách a Elektrárně Mělník. V areálu společnosti Energotrans v Třeboradicích u Prahy se pak na svět vyklubala trojčata.

"V roce 2021 jsme evidovali na objektech ve vlastnictví ČEZ celkem 10 párů sokolů stěhovavých, což je prakticky desetina všech evidovaných sokolích párů v České republice. Šest z nich vyvedlo celkem 19 mláďat. Dva objekty s budkami zůstaly sokoly neobsazeny. Bohužel tradičně se jedná o elektrárny Dětmarovice a Poříčí, kde po předchozích náznacích nebyl už třetím rokem sokol vůbec pozorován a v budkách tak hnízdí poštolky. Nicméně od roku 2011, kdy byla naistalována vůbec první kovová sokolí budka na průmyslové stavbě v republice, konkrétně na chladicí věži v Elektrárně Tušimice, bylo na stavbách Skupiny ČEZ vyvedeno minimálně 114 mláďat sokolů stěhovavých. Jak by někdo řekl - krásná práce. Už jen proto, že i díky vstřícnému postoji energetiků se začíná u nás sokolům dařit. V roce 2011 bylo totiž těch sokolích párů jen kolem osmdesáti," zdůrazňuje ornitolog.

Zvláště letos se těší na návštěvy v Elektrárně Tušimice, kde vloni přemístil sokolí budku na jinou chladicí věž, a to přímo na schodišťový ochoz. "Když jsme ji v roce 2011 vůbec jako první připevnili na korunu chladicí věže, takže vlastně na něm visela, tak mě tehdy ani nenapadlo, že se k mladým vlastně nedostanu. Žádný z tušimických sokolíků tudíž nebyl dosud okroužkován. To se nyní pochopitelně změní," říká Václav Beran. Podle něj si zatím vždy sokoli z různých důvodů přemístěné budky bez problémů našli a znovu osídlili. "Většinou to bývá kvůli nutným opravám či revizi zařízení. Vždy se přitom s vedením elektráren dohodnu, že vše proběhne až po vyhnízdění, kdy se mladí sokoli rozletí do světa," kvituje na závěr Václav Beran vstřícnost energetiků.