Největší podíl na této částce měla spotřební daň z minerálních olejů, a to téměř 21 miliard korun. Bezmála 218 milionů korun celníci vyinkasovali na dani z vína, 46 milionů činil příjem na dani z lihu a lihovin. Téměř devět milionů utržili celníci na dani z piva a další tři miliony korun na spotřební dani ze zajištěných nelegálních tabákových výrobků. Nárůst ve výběru spotřebních daní zaznamenali ústečtí správci u vína (o 8 mil. Kč) a lihovin (o 4 mil. Kč).

Dalších 294 milionů korun vybrali ústečtí celníci na cle ze zboží dovezeného ze zemí mimo EU.

Významný byl i výběr takzvané energetické či ekologické daně, tedy daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny, který činil téměř 235 milionů korun.

V rámci dělené správy, kdy pracovníci celního úřadu vybírají poplatky a vymáhají pokuty, které lidem a obchodním společnostem ukládají jiné státní organy či instituce, bylo odvedeno dalších 575 milionů korun. Nejvyšší podíl na této částce, a to 192 milionů korun, připadl poplatkům dle zákona o odpadech. Následovaly platby za dočasné či trvalé odnětí zemědělské půdy (117 mil. Kč), poplatky dle zákona o ochraně ovzduší (98 mil. Kč), poplatky za odběr podzemních vod (68 mil. Kč) či pokuty uložené v příkazním řízení (38 mil. Kč).

Celní správa ČR vybrala v roce 2021 do státního rozpočtu celkem 164 miliard korun.