"České země patří v historii využívání vody pro výrobu elektřiny mezi průkopníky a technologické lídry, ostatně Kaplanovy turbíny dnes najdete ve vodních elektrárnách po celém světě. Voda je cenným zdrojem ekologické elektřiny a významně přispívá k hladkému chodu celé energetické soustavy. Ať už se jedná o velká vodní díla nebo maličké elektrárny na menších tocích. Plně si uvědomujeme, že se voda stává stále vzácnější, a proto hledáme možnosti její úspory všude, kde to jde. Spotřeba pitné vody v elektrárnách ČEZ loni klesla o výrazných 11 procent. Srovnání s rokem 2001 ukazuje dokonce dramatické 65% snížení odběru," poznamenal Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Výstavu si již během uplynulých dvou let prohlédlo v českých a moravských městech více než milion osob. Na šestadvaceti panelech se představí různé pohledy na životodárnou tekutinu. Připomíná, jak je lidská existence závislá na vodě, přestože problém jejího nedostatku v Česku i jinde ve světě si většina lidí vůbec ani nepřipouští. Kurátor a spoluautor výstavy prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta upozorňuje, že voda není tématem politiků, organizací ani zájmových skupin, ale je součástí života nás všech. "Výstava Voda a civilizace nemůže změnit svět. Může ale každého z nás inspirovat k tomu, aby o vodě skutečně přemýšlel a v rámci svých možností pro ni něco dělal. Můžeme přitom udělat mnohé - změnit naše chování, budovat, ne ničit. Je to na každém z nás. Na základě současných trendů a dostupných vědeckých dat je totiž prakticky jisté, že v důsledku zvyšování hladin moří a oceánů budou podstatné části států a někdy i celé státy zanikat. A to již v reálném čase do roku 2050, pokud zůstanou zachovány dosavadní trendy. Scénáře píšeme společně," říká Miroslav Bárta.

Fotografie ze všech kontinentů na velkoformátových v noci nasvícených panelech pocházejí z mnoha institucí a od řady autorů. Snímky zachycují například prameny Amazonky, výzkum chování velryb a delfínů i záběry vody v různých skupenstvích nebo ničivou povodeň v Praze v roce 2002. Začíst se lze i do textů řady světově uznávaných vědců.

Voda je s Ústí nad Labem neodmyslitelně spjatá. Život v něm určují dvě řeky. Ústí Bíliny do Labe nakonec dalo městu i jeho jméno. Návštěvníci uvidí na panelech také fotografie přímo z města, které zachycují proměny vývoje krajiny na soutoku Labe a Bíliny i typické vodopády. "Není náhodou, že zahájení výstavy je naplánováno na 22. dubna, kdy se po celém světě slaví Den Země. Poprvé se Den Země uskutečnil v roce 1970 a v současnosti probíhá každoročně ve více než 190 zemích světa. Jsme rádi, že se město Ústí nad Labem může opět připojit k oslavě upozorňující na důležitost ochrany přírody a hlavně vody, která je pro život nesmírně cenná," říká Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem.

V Ústeckém kraji se voda a péče o krajinu jejím prostřednictvím stává předmětem revitalizace území zasaženého těžbou uhlí. "Znovu se učíme využívat vodu v souladu s přírodou a jejími zákonitostmi. Voda není jen surovina, vodu a její koloběh v přírodě musíme daleko spíš chápat jako živý, proměnlivý organismus. Právě tento akcent by měl být primárním zájmem všech lidí. Výstava velmi výstižně upozorňuje na propojenost vody s historií, současností i budoucností lidské civilizace. Voda může být bez nás, ale nikdy ne lidstvo bez vody. Mysleme na to vždy, když otočíme vodovodním kohoutkem," uzavírá Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.