Podle společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá čtvrtina tuzemských gastro podniků, byl první lockdown nejtěžší. "Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven. V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot," rekapituluje ředitel Dotykačky Petr Menclík.

Loňské jaro zabilo desetinu podniků

Navzdory rozvolnění v letních měsících se deficit způsobený jarní uzavírkou nepodařilo dohnat. Odhadem zhruba 10 procent podniků už neotevřelo. Zbývající zařízení sice generovala vyšší obraty než před vypuknutím koronakrize, nicméně i tak byla čísla nižší než během předchozího léta. Výrazně se projevily rozdíly mezi jednotlivými regiony.

"Zdaleka nejhůř na tom byla Praha, kde v porovnání s létem 2019 klesly tržby bezmála o pětinu. V mínusu se potácely také Moravskoslezský a Zlínský kraj, jejichž návštěvnost negativně ovlivnila lokální ohniska koronaviru. Nejvíc se naopak utrácelo v turisticky atraktivních lokalitách v jižních Čechách, Královéhradeckém kraji a na jižní Moravě," přibližuje Petr Menclík.

Podzim a zima? Útlum, a ještě větší útlum

Nový náraz přišel hned po letních prázdninách. Už koncem září přišlo rozhodnutí o omezení otevírací doby, posléze se začala omezovat i kapacita gastropodniků. V říjnu pak s propuknutím druhé vlny koronaviru přišel další tvrdý lockdown, který panuje prakticky do současnosti. Jediným vytržením byly tři rozvolněné týdny na přelomu listopadu i prosince, kdy ale nadále přetrvávalo omezení provozní doby i kapacity. Tehdy otevřelo 7 z 10 podniků, které fungovaly před propuknutím koronakrize.

Co způsobují lockdowny?

Gastro se během roku zvládlo na omezení částečně adaptovat. Díky moderním technologiím a optimalizovaným procesům už podniky s každým dalším lockdownem naskakují do okénkového provozu rychleji a efektivněji. I tak to ale znamená, že během těchto období má obvykle kolem 60 procent gastro podniků zavřeno a tržby se pohybují kolem 40 procent normálu.

Krvácejí všichni, nejvíc večerní podniky

Koronavirová omezení mají největší dopad na podniky orientované na noční život. "Například diskotéky a kluby, podobně jako bary nebo hospody, nemohou pořádně fungovat už od konce léta. Situace je pro ně likvidační," upozorňuje Petr Menclík. Naopak nejlépe podle něj současný režim zvládají kavárny a bistra. "Tyto podniky do určité míry i za normálních okolností fungují v režimu ?take away?. Za celý rok jejich tržby klesly jen o 19 procent," vyčísluje Petr Menclík.

Podle Luboše Kastnera, který obor zastřešuje v rámci AMSP ČR, aktuálně hrozí smrt každému čtvrtému zařízení. "Víc než třetinový pokles hodnoty trhu v kombinaci s nejistými kompenzacemi a slabým nájezdem tržeb v roce 2021 způsobí odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky stejného počtu zaměstnanců. Pro záchranu odvětví je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu," vysvětluje.

Regiony oslabují ohniska koronaviru i odliv turistů

Největší meziroční propad z pohledu regionů zaznamenal v uplynulém roce Zlínský kraj. Nejslabší oblasti doplňuje ještě Karlovarský a Plzeňský kraj. Zatímco v prvním případě je na vině koronavirové ohnisko během léta, Karlovarský kraj ochromil zásadní úbytek zahraničních turistů v lázeňských centrech. V západních Čechách jsou pak i další příčiny. "Vedle podstatného snížení tranzitu na hlavním tahu z Německa má zásadní vliv i to, že v Plzeňském kraji převládají hospody, tedy aktuálně jeden z nejpostiženějších gastro formátů," přibližuje Luboš Kastner.

Kde se naopak dařilo? Vedle atraktivních lokalit v Libereckém a Královéhradeckém kraji nebo na jižní Moravě si po celý rok vedl dobře také Středočeský kraj, kde - stejně jako v Praze - po celou dobu restrikcí zachovalo provoz největší procento gastro podniků. Přesto ani tyto kraje zdaleka nedosáhly hodnot srovnatelných s předchozím rokem.