K růstu odměn za práci i nadále přispívá stále dobrý výkon české ekonomiky a téměř plná zaměstnanost, která vytváří tlak na růst mezd u soukromých podniků. Zásadní podíl na zaznamenaném růstu má rekordní navýšení minimální mzdy o 1150 korun na 13 350 korun a platů v odvětvích s rozhodující rolí státu. Například ve vzdělávání došlo ke mzdovému nárůstu o 9,9 %, ve zdravotní a sociální péči o 8,5 %, ve veřejné správě a obraně dosáhl meziroční růst 7,2 %.

Dařilo se i v jiných odvětvích. Například ve zpracovatelském průmyslu, který je hlavním hybatelem české ekonomiky, narostly mzdy v průměru o 6,4 %. O 8 % poskočily mzdy v oblasti obchodu. Nejvýraznější růst byl zaznamenán v oblasti kultury a rekreace, kde mzdy narostly o 17 %. Celkově nejvyšší úrovně odměn dosahuje peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila meziročně o 8,3 % na 59 869 Kč. O 7 % vzrostly i odměny v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, které i přesto zůstává nejméně ohodnocenou oblastí (v průměru 19 121 Kč).

V prvním čtvrtletí byl meziročně vyšší i medián mezd, který vzrostl o 7,4 % na 27 582 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 14 566 korunami a 51 420 korunami. Medián představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, to znamená, že polovina mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.

Co se týče vývoje v krajích ČR, pak se zvýšení mezd nejvýrazněji projevilo ve Středočeském kraji, kde mzdy narostly o 7,9 % a mzdová úroveň je zde s 32 464 Kč po Praze druhá nejvyšší. V hlavním městě již tradičně průměrná mzda rostla podprůměrně, a to o 7,0 %, i nadále však s 41 450 Kč zůstává s velkým odstupem nejvyšší v ČR. Naopak nejnižší přírůstek byl v Kraji Vysočina (+ 6,5 %), který s úrovní 29 570 Kč patří zhruba doprostřed rozdělení. Regionem s nejnižší mzdovou úrovní (28 385 Kč) i přes meziroční růst o 7,4 % nadále zůstává Karlovarský kraj.